Mlžné jezero

3. září 2011 v 18:21 | Miri
Ležím na kraji mlžného jezera a pozoruji jak se z mlhy tvoří různá stvoření a obrazce. Trvalo mi dlouho se naučit pozorovat z takové blízkosti mlžné jezero. Když jsem ho poprvé zahlédla, hned jsem věděla, že když nebudu moc smočit ruku v mlžném jezeře, nebudu moc žít. Jen my stromové víly dokážeme pohlédnout na mlžné jezero a odolat pokušení se k němu rozeběhnout a skočit do něho. Každý den jsem přicházela k mlžnému jezeru a každý den jsem se k němu přibližovala. Po roce jsem konečně mohla stanout na jeho okraji a nebát se o svůj život. I teď po tolika letech přes tu těžce vybudovanou hradbu cítím touhu skočit do jezera, ale to nesmím udělat. Nesmím, jinak bych se utopila v té nadměrně husté mlze.
Mezi obrazy se vynořil mlžný medvěd a pomalými kroky se ke mně přibližoval. Pocítila jsem obrovský strach. Jde ke mně moc blízko. Nebojím se že by mi něco udělal. Bojím se že neodolám té zvyšující se touze a dotknu se ho. Ještě se nemůžu dotknout té husté mlhy. Ještě nejsem dost silná.
Bude trvat mnoho let, než konečně smočím nohy a ruce v té mlžné vodě. A budu už stařenkou ve svém dlouhém vílým životě, než budu moci pustit mlhu k svému srdci. Odměna za mou trpělivost bude veliká. Budu se moci připojit k mlžnému království. Abych mohla svůj sen uskutečnit, musím být na něj pomalá. Kdo rychle vzplane, ten rychle shoří. Jestli chci poznat pravé štěstí, musím se k němu dostávat postupně. A když se ke štěstí dostaneš rychle, stejně ho pak musíš celý život prozkoumávat a teprve na konci ho pochopíš.
Medvěd se konečně zastavil a prohlížel si mně svými mlžnýma očima. Cítila jsem štěstí jen při tom uvědomnění že on o mně ví. Jak bude velké štěstí až se ho budu moci dotýkat a dokonale ho chápat? Až mi bude moci odpovídat na moje otázky, které mu pokládám bez odezvy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama