Hlavu v oblacích máš

19. prosince 2011 v 17:42 | Miri
Vymýšlela jsem to jako záludnou, škodolibou provokaci, jinak řečeno nevinou zkoušku reakce s plným ohledem na city. Proto je to psané v trochu jiném duchu než jsem zvyklá. Sice se to trochu zvrtlo a to téma mě natolik sebralo, že tu provokaci jsem tam zase tak moc nezvýraznila. Myslím, že by jste nepoznali narážku i kdyby jste znali dotyčného, na kterého je to psané. Aby byla provokace výrazná, to bych musela být vyloženě škodolibá a to mi opravdu nejde.


Hlavu v oblacích máš

Snílkovi od realisty


Hlavu v oblacích máš,
jen letmo se dotýkáš, špičkami země.
Někdy mi jistě kousek těch oblaků dáš.
Drží nás pouto, ukryté hluboko ve mně,
drží nás pevně.

S lehkostí ptáků se pohybuješ,
možná až začne další den,
tak mě s ní obdaruješ
a vyletíš se mnou z okna ven,
za obzorem.

Držím tě za ruku
ze strachu, že pryč mi uletíš.
Nasadím si růžovou paruku
a uslyším tvůj vzdálený smích,
vždyť víš.

Bolest ukrýváš v zapomění
a pokojně sníš.
Vyjde na povrch po setmění,
když na zem sestoupíš
a něžně mě políbíš.

Neznáš tvrdost světa,
brzdím tvé pády.
Jedna omluvná věta
a otáčíš se ke mě zády,
znovu.

Nepochopím tvoje dětské hrátky,
andělská křídla, tvoje radost,
od vína zátky,
tvé vzdušné zámky.
Postrádáš lidskost.

Chci žít do smrti své s tebou,
ale vzlétnout neumím.
Nemůžeš mě vzít do výšin s sebou?
Žít na zemi pro tebe utrpení je,
to vím.
Já vím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ebolin Ebolin | Web | 19. prosince 2011 v 19:00 | Reagovat

Krásný! Jemný! A opravdu tak zasněný...Tuhle básničku si si zavři do skleničky ;-) .... Navždy ....
Nepoznala jsem na tom tu provokaci, promiň ;-)

2 Miri Miri | Web | 19. prosince 2011 v 19:12 | Reagovat

[1]: Za to se neomlouvej, protože kdyby to někdo poznal, tak bych se za ním osobně přijela podívat a první co bych mu řekla, by bylo: Co jsi když nejsi člověk? Protože kdyby to někdo uhodl, tak je vážně divný.

3 Miri Miri | Web | 19. prosince 2011 v 19:14 | Reagovat

Jinak, tenhle blog je moje sklenice snů, která patří též Bryky a společně zde vaříme krásný sen, který se bude zdát jen těm nejhodnějším dětem :)

4 Ebolin Ebolin | Web | 19. prosince 2011 v 19:32 | Reagovat

[3]: Ano, všimla jsem si ;-) Jenže od Bryky jsem zatím nic nečetla, ona tu teď není? :-/

PS: Jakmile dojde k nějaké kapitole, která je určena opravdu pro ty hodné, tak váš rekord bude větší, než ty mé ;-) Vy si to zasloužíte víc

5 Miri Miri | Web | 19. prosince 2011 v 19:39 | Reagovat

[4]: Můžeš se kouknout do rubriky Bryky, ona tady sice je, ale nerada přepisuje příběhy ze své hlavy do počítače. Ona si ještě moc s klávesnicí nerozumí :(

P.S.: Až k té kapitole určené pro opravdu hodné dojde. Tak to bude poprask lidstva, protože jestli tu bude něco, co rozpozná ty hodné, tak masky půjdou dolů a zjistily by jsme mnohé nemilé věci. (A možná taky nějaké milé :))

6 Vendy Vendy | Web | 19. prosince 2011 v 20:54 | Reagovat

Tvá sklenice snů je plná krásných věcí.
Tato báseň mi zní tmavomodře.
Trochu smutek, trocha touhy - být s někým.

7 Zoi Zoi | Web | 20. prosince 2011 v 11:49 | Reagovat

To je opravdu strašně moc hezká básnička. Jedna z nejhezích, jaké jsem kdy četla.

8 Le fille Ash Le fille Ash | Web | 21. prosince 2011 v 20:38 | Reagovat

Nemám slov. Ta báseň ve mne probouzí jednu část mého nitra a hřeje u srdce, ale zároveň tak mrazí... Tleskám!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama