Horor (pro mě)

4. prosince 2011 v 13:47 | Bryky |  Barevná Bryky
Mé oči se zúžily a smrtelným pohledem jsem se podívala na lampu. "Hej, nekecej a sviť mi do sešitu!" Lampa se pootočila a ozářila šešit z chemie. "Ty Lampo, ona ťě má omotanou kolem malíčku. Že jo?" Lampa se odtrhla od sešitu a zasvíťila na chechtajícího se medvěda. " Závidíš, že se se mnou baví a s tebou ne, co?" "Áááá, v hlavě mi začalo červeně blikat!" Lampa se začala dohadovat s plyšovým medvědem a já jseště namám úkol. Vstala jsem popadla medvěda a strčila ho do truhly s ostatníma hračkama. Z truhli se ozvaly naštvané hlasy nejen medvěda . Zhroutila jsem se na židli a zabořila hlavu do dlaní . "Hale, taky nejsi nejlehčí, chápeš ne ? " Ozvala se židle a přitočila mě ke stolu. Proč, proč? Znělo mi v hlavě. Dneska to už nedodělám. Shrábla jsem sešit ze stolu a opatrně otevřela tašku, protože ta dokázala být občas hodně ostrá. Byla stára ,chytrá a dost ostrá, hlavně kvůli tomu, jak vipadá. "To tys se mnou vytírala podlahu zrůdo, to tys mě nosila na tvých hnusných zádech, to tys mě zníčila!" Ne, nechtěla jsem to poslouchat a tak jsem do ní rychle strčila sešit, aspoň ten mlčel. Jak s nima mohou ostatní vycházet?
Lehla jsem si na postel a odpočívala. V truhle to pořád žilo a tak jsem se zvedla otěvřela jí a dala volnost všemu, co jsem tam za to odpoledne naházela. Nechám je v pokoji a půjdu na večeři.
Vyšla jsem s rozhodnutím, že do konce dne budu na všechny milá. Procházela jsem velkými chodbami a mířila do přízemí. "Dobrý věčer." "Dobrý večer." Odpvěděla na můj pozdrav skříň, stojící na chodbě. Pak jsem ješte potkala dvě spěchající židle opačním směrem než já, ale jinak všude bylo prázdno.
V jídelně bylo živo. "Promintě, mohla bych si sednout?" Vyrušila jsem z rozhovoru jednu židli. "Ale jistě." Přistoupila ke stolu a pokračovala v rozhovoru. Sedla jsem si a židle mě ještě přisunula, mohla jsem se pustit do jídla. Táci pobíhaly po stolech a nabízely jídlo. Dokuď jsem nepřišla na tuhle školu, myslela jsem, že je to nemožné. Všachna ta kouzla, nebo co to je.
"Nemáte čas na své dítě a chcete mu zajistit dobré vzdělání ? My mu můžeme dát všechno, co potřebuje ke vzdělání, jak osobnímu tak i společenskému! Zařídíme, abyste se za své dítě nemuseli stydět, ať je kdekoliv! " Tak zněl titulek letáku na tento Internát. Styděla se za mě mamka někdy, že mě poslala sem ? No, už jsem tady a když jsem mamce psala, že tu věci mluví, tak nic. Dopis asi nedošel . Bála jsem se, že tu mluví i jídlo, ale nemluví naštěstí. Nemluví tu spousta věcí, ale zase spousta věcí mluví. Ale rozhodně, to co jsem si přivezla nemluví a já doufám že ani mluvit nebude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ebolin Ebolin | Web | 4. prosince 2011 v 16:31 | Reagovat

Jo, máš pravdu - celá se klepu strachy :-D
Je to vážně dobrý - lampa, sešit, medvěd...
Krásný blog ;-)

2 Miri Miri | Web | 4. prosince 2011 v 16:40 | Reagovat

Mluvící tácy a židle, kouzelný internát. Dáváš mi na tu věc úplně jiný pohled. Já bych to brala jako super zábavu a ty tady poukazuješ na to nekončící žvanění, musím ti dát za pravdu. Asi bych se z toho zbláznila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama