III. Äl Kesrpap

3. prosince 2011 v 12:03 | Miri |  Sklenice snů
Tak je tady po dlouhé době další díl. Předchozí díly najdete v rubrice Sklenice snů. Doporučuji osvěžit si paměť. Přeji hezké čtení :)


Pravidelné houpání bylo velice uspávající, Äl se chtěl otočit, aby si prohlédl svůj domov, jménem měsíc, ale držel se tak křečovitě že se nemohl ani pohnout. Po chvíli uviděl v dálce cizí chmýříčko, rychle se přibližovalo a Äl se zděšením zjistil, že cestující se drží jen jednou rukou a má zavřené oči! Dívka se podivně usmívala a naprosto ledabyle visela na chmýříčku. Srážka byla nevyhnutelná a znamenala pád do nekonečného vesmíru. Sice tady neměla fungovat gravitace, ale jakmile by ztratil soustředění byl by vyhozen z proudu a dokud by neumřel, vznášel by se ve vesmíru. Bez cíle a bez startu. Druhé chmýříčko bylo už skoro u něj a on ztratil naději. Škublo to s ním a on cítil, že ztrácí nit, která spojuje Zemi a měsíc. Rolničky na jeho rukou zacinkaly a on ucítil, že někdo chytl vršek jeho chýříčka a hodil ho zpátky do proudu. Roztočil se a mezi otáčkami viděl druhou cestující jak na něj mává a usmívá se. A potom uviděl měsíc. Jeho nádherný domov. Ten pohled mu vyrazil dech, ale neměl moc času na kochání. Zamával blanitými křídly, ve snaze aspoň trochu nabrat rovnováhu. Naštěstí se mu to podařilo.


Matylda stála u otevřeného okna a pozorovala noční oblohu. Mraky se pomalu šinuly po obloze a střídavě zakrývaly a odhalovaly měsíc. Byla jí přes noční košily zima, ale vytrvale stála a zasněně se dívala do noci. Vítr zavál k jejímu oknu zapomenuté chmýří pampelišky. V tuto roční dobu velmi neobvyklé. Matylda chytla chmýří do ruky a usmála se. Zaslechla tiché zacinkání rolniček, ale vůbec jí to nepřipadalo divný. Neseš mi sen? Pomyslela si. Položila ho na noční stolek a zavřela okno. Co nejtišeji vytřela roztálý sníh na podlaze, který tam napadal z okeního parapetu. Potom si otřela ruce a zalehla do postele. Ještě se trochu klepala zimou, ale věděla, že se za chvlíli zahřeje. Zadívala se na chmýříčko a zašeptala. "Tak já si přeji, aby se mi zdálo o mamince. A o jejím smíchu."

Äl se pomalu blížil k zemi. Poprvé dýchal proslulý Zemský vzduch. Pomalu se snášel k zemskému povrchu a přemýšlel kam asi dopadne. Za chvíli pod sebou rozeznával shluk světel. Nejspíš město. Jak se přibližoval, začal rozeznávat jednotlivé ulice a pak jednotlivé domy. Ve spirálách se blížil k cíli. Malá dívenka stála u okna a vyhlížela ho. Její bratr už spal. Přiblížil se k oknu a ona jemně uchopila jeho chmýříčko. Seskočil na zem a křidýlkama se snažil zmírnit pád. Rolničky zazvonily, ale dívka si nejspíš ničeho nevšimla. Dopadl do louže roztálého sněhu. Rychle se přemístil pod postel. Tam to bude nejbezpečnější. Zkontroloval,jestli má všechno v pořádku, nic nepolámané, nic nepoškozené, nic nerozbité. Otevřel brašnu a vytáhl z ní jednu ze čtyř snářských sklenic. Byly vyrobeny ve firmě jeho rodičů. Musel uznat, že jsou opravdu nádherné a všechny originální. Otevřel jí a ucítil známý pach domova. Slyšel jak Matylda ulehla do postele. Chvíli se vrtěla a pak zašeptala. "Tak já si přeji, aby se mi zdálo o mamince. A o jejím smíchu." Äl se usmál a strčil ta slova do nádoby. Rychle jí zavřel a prohlížel si jak se na jejím dně objevil duhová tekutina. To bude zajímavý sen. Pomyslela si. Až bude ta sklenice plná splní se ti všechna tvoje přání. Strčil sklenici zpátky do brašny a vydal se do pokoje jejího bratra.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 elena-and-damon elena-and-damon | Web | 3. prosince 2011 v 21:27 | Reagovat

Máš to nad tím článkem ;) a nebo se koukej co si zabírají ty holky a to máš v komentářích ;)

2 Casion Casion | Web | 3. prosince 2011 v 22:13 | Reagovat

ahoj!
prepáč, ale porotu som mala už vopred zajednanú...

3 Miri Miri | Web | 4. prosince 2011 v 13:09 | Reagovat

[1]: [2]: Tak, jak se na to dívám, tak článek Technická podrobnost je docela na nic.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama