Životopis

8. ledna 2012 v 16:56 | Miri |  Mála milá Miri
Dlouho jsem nic nenapsala, ale nemyslete si, že jsem si jen válela šunky a na vás vůbec nemyslela. Trochu jsem fotila a hodně jsem kreslila. Včera jsem se pohádala s šesti elektronickými přístroji a kdyby nebyly tak drahé, nedopadlo by to s nimi dobře. Jaké to byli přístroje můžete jen hádat.
Do konce ledna musím ještě ve škole zachránit co se dát, dopsat díla do pěti literárních soutěží a napsat pár kapitol do mých rozepsaných knih, takže s přehnanou aktivitou nepočítejte.
Mám tady dost rozpracovaných povídek a proto je asi trochu směšné, že přidávám další dílo na pokračování. Byl to nápad Bryky. Bude se jednat o dva životopisy, budou zcela vymyšlené. Životopis Miri a Bryky. Aby jste tomu rozuměli. My nepovažujeme ty které píšou na Blog jako nás samotné, ale spíš jako naší součást. Druhou osobnost, která se skrývá hluboko v naší duši a taková osobnost si zasluhuje svoji historii a k tomu poslouží tyto životopisy, které OBČAS obohatíme o další díl. Já to beru jako určité rozveselení a rozvíjení postavy jménem Miri. Pro vás to bude spíš poznávání mého vnitřku a jak se chápu. Někdy to bude namyšlené a sebejisté a jindy spíš sebezavrhování. Tak si to vemte jak chcete a hlavně si to užijte.

Tady máte první část mého životopisu:

Jednoho bílého, zimního dne sestoupil z nebe anděl. Provázen bělostným peřím a mrazem, vážný a laskavý. Jeho dlouhé bílé vlasy se zmítaly ve větru a světle modré oči se smály. Ne posměvačně, ale radostně. Nebe bylo čistší a všechno hned vypadalo snadněji a dokonaleji. Ten den byl svět krásný a plný úsměvů. Anděl byl krásný a svou krásu rozdával na potkání. Rozdával radost, štěstí a nabízel svůj život lidem, kteří se na něho vrhali v zástupech a on pro každého něco měl. Ten anděl jsem byla já a ten bílý den, byl den, kdy jsem sestoupila mezi vás.
Takhle to přesně bylo...teda spíš nebylo.
Vlastně se to událo 26.prosince v jedné porodnici. Ten den nebyl zas tak bílý, ono totiž ten rok nesněžilo. A ten sestup nebyl tak úplně vážný a nádherný. Byl plný bolesti, křiku a slz ve světle zářivky a pachu nemocnice. Nebyl to tak úplně anděl, spíš takový ukřičený tvor měnící barvy. Oči vypoulené a to chmýří kolem hlavy by se těžko mohlo považovat za vlasy. Nebyla to zas taková radost, spíš starost o peníze. Jak jen toho ukřičence uživíme, že? No jo, vlastně to byla úplně jiná situace, ale hlavní je, že v ten den, jsem se narodila já. Miri
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katie Katie | Web | 8. ledna 2012 v 17:21 | Reagovat

Skvělý nápad. Nemám k tomu výhrady. Jen mi tam trochu nesedí to slovo posměvačně.

Taky toho teď mám moc. Na blogu jsem uvedla, že budu psát další povídku a ještě jsem se k tomu nedostala. Blbá škola! :/

2 Ebolin Ebolin | Web | 8. ledna 2012 v 17:50 | Reagovat

Na poznání skvělé pisatelky, fotografky (a její dcery, že? :-)) a malířky se moc těším :-) Teda, ty máš povinností...

K úvodu do tvého života mám výhrady...
Jak je možné, že jsi svět spasila teprve nedávno? O_o
Je to krásně popisované, skvělý výběr slov :-) Pokud toho osudného (26.) prosincového dne nesněžilo, neměla jsi tento rok výročí? :-D
Těším se na další kapitolu ;-)

3 Le fille Ash Le fille Ash | Web | 8. ledna 2012 v 19:46 | Reagovat

Moc hezky a lehce napsané. Líbí se mi tvé jemné popisy...
A jinak, koukám, že jsi velmi aktivní... já zatím posílala dílo jen do jedné soutěže. Nu, přeji ti, ať to vše zvládneš ;)

4 Miri Miri | Web | 9. ledna 2012 v 14:53 | Reagovat

[1]: Mně tam zase nesedí to čistší.

Díky všem za komentáře i podporu, jinak Ebolin, oni to nejsou tak úplně povinnosti, protože jsem většinu z toho dělala dobrovolně a už to nejde vzít zpátky, takže spíš dobrovolné povinnosti :D

5 Kateřina Kateřina | Web | 9. ledna 2012 v 17:11 | Reagovat

Ou nápadité.. určitě si ráda přečtu něco nového :) Pěkné, opravdu moc pěkné.

6 Ells Ells | Web | 9. ledna 2012 v 22:11 | Reagovat

Právě že poslední dobou se jím řídím nejvíc... Asi je to moje životní motto. :)

7 Ebolin Ebolin | Web | 10. ledna 2012 v 16:36 | Reagovat

[4]: Samozřejmě ;-) Tvé osobní, tebou zadané úkoly :-)

8 Beatricia Beatricia | Web | 11. ledna 2012 v 15:28 | Reagovat

Moc hezký a čtivý článek. Líbí se mi to podobenství o andělu v konfrontaci s chladným prostředím nemocnice. Máš bohaté vyjadřovací schopnosti. :-)

9 melaficent melaficent | E-mail | Web | 11. ledna 2012 v 21:21 | Reagovat

Podľa mňa to je skvelý nápad... Mimochodom, prvá časť sa mi páči... Budem číhať na dalšiu...

10 Vendy Vendy | Web | 11. ledna 2012 v 21:21 | Reagovat

Přestože se nakonec anděl nekonal, maminka i její malá se musely andělsky cítit. Obě to měly za sebou a mohly se těšit jedna druhou.
Zajímavý začátek životopisu!

11 Amelie Amelie | Web | 5. února 2012 v 15:59 | Reagovat

Moc hezké.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama