10. týden

31. března 2012 v 14:53 | Miri |  Pan Pátek
Takže konečně jak pokračuji s akcí Za rok spisovatelkou. Je mi líto, že hodně lidí se přihlásilo a pak od toho upustilo, takže ani nevím kdo všechno nakonec akci dělá. I já jsem si od ní dala na chvilku (dlouhou chvliku) pokoj, protože jsem měla takové období deprese a nechtělo se mi nic dělat. Času mám ale ještě dost (nejsem ani ve čtvrtině akce), a můj cíl není vydat knihu, ale úspěšně napsat do roka dvě knížky. U jedné bude problém a druhé se mi tvoří pod rukama sama, takže to bych mohla stihnout dokonce do prázdnin, ale nechci nic slibovat, protože sliby jsou chyby, že? Nechci s tím spěchat, protože chci aby byly opravdu pěkné a na tom kdy je dopíšu a jak dlouhé budou mi zas tak nezáleží. Dám vám sem ukázku z té která se mi píše lépe. Mám zatím jen 26 stránek A5. Písmo velikost 11. Takže to není žádná sláva, ale už se celkem rozjíždím a přestože jsem dějově na počátku tak už to mám dost promyšlené.
Ukázka str. 25 :


"Co jsem říkal, bude jen na obtíž." Uslyšela jsem Ebbovo zasyčení a do očí mi vstoupili slzy. Jsem ale hrozná nána. Sním tady o šťastném konci a sotva stojím na začátku. Třeba má pravdu. Jsem na nic, vždycky jsem byla na nic. Nikdy jsem nic nedokázala. Setřela jsem slzy hřbetem ruky. Nesmí mě vidět brečet a ani neuvidí. Vždyť slyším jeho kroky. Jde zase dál a já mu nebudu stačit. Ucítila jsem na zádech Zdeňkovu ruku.
"To bude dobré Nino, my ji zachráníme." Přikývla jsem i když jsem tomu teď nevěřila. Kdo ví kam šla? Kdo ví jestli ji ještě uvidíme? Kdo ví?
(Tenhle úsek je z vedlejšího děje, který velmi úzce souvisí s hlavní dějovou linkou, ale to se ukáže až na konci knihy. Ebb, Nina a Zdeněk se vydávají hledat Ebbovu ztracenou sestru Flow, která ale zabloudila a spadla do propasti. To oni však neví a během jejich pouti při které se honí za neexistujícím cílem se toho mnoho smutného přihodí a dopadne to velice špatně. Tenhle vedlejší děj jsem tam vůbec nechtěla dávat, ale myslím, že bych tím čtenáře o dost ochudila. Protože zatímco hlavní postava zažívá zdar, tak těmhle třem se lepí smůla na paty. Tím jak se příběhy prolínají jde lépe vidět ten kontrast mezi dobrem a zlem. Osud Ebba a jeho dvou společníků mi příjde velice smutný, můžu vás ale uklidnit, že minimálně jednoho z nich nechám vyvýznout živého.)

Jinak jsem si dost četla různé články o psaní a psala do soutěží. Zatím neúspěšně, ale až mi něco vyjde tak se určitě pochlubím. Taky náhodou chodím do třídy se dvěma zapálenkyněmi do psaní. Už jsme se dvakrát sešly a debatovaly o psaní. Je to dobré se dělit o zkušenosti s někým jiným. Zvlášť když ty dvě publikují déle než já. To ony mě vlastně přivedly na blog.
Potom jsem si četla články jiných a psala si na ně kritiku. Většinou jim jí do komentářů nedám, protože moje kritiky jsou velice dlouhé a mohly by určitě pobouřit. I když se snažím hledat i ty světlé stránky a oceňovat povedené úseky.

I vám mnoho zdaru při plnění vašich snů :).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ebolin Ebolin | Web | 31. března 2012 v 17:06 | Reagovat

Páni, to jsi tedy pokročila :)
Já se snažím psát průběžně, ale nepíšu moc rychle. Píšu raději po odstavcích, protože pak nejsem spokojená a jsem schopna všechno vymazat. Takhle si alespoň dávám záležet :)

Přeji mnoho úspěchů, věřím, že to zvládneš ;)
A jinak, úsek mě zaujal, na knihu jako takovou se těším :)

2 Vendy Vendy | Web | 31. března 2012 v 18:06 | Reagovat

Na tvůj příběh jsem zvědava, načrtnuté schéma vypadá poutavě!
A je dobře, že píšeš do různých soutěží. Tím si tříbíš styl.

3 Thalia Thalia | Web | 31. března 2012 v 21:00 | Reagovat

Já jsem schopná napsat najednou třeba dvě kapitoly, pak si je za pár dní přečtu a úplně je předělám.. Můj cíl je vytrvat :)
A ten úsek vypadá docela zajímavě...

4 K K | Web | 1. dubna 2012 v 11:58 | Reagovat

Jsem ráda, že ses z toho dostala. Jak dlouho jsi s tím bojovala?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama